• ÚSTŘEDNA: +420 519 430 272   SERVIS: +420 519 430 068

Myslíte si, že se jazyky “zjednodušují”?

Myslíte si, že se jazyky “zjednodušují”?

 

2013/12: O úpadku časů

Maarten van LeeuwenNěkdy si říkám, že jsem snad jediný, kdo pozoruje podivné změny, které se dějí v angličtině, ale i jiných jazycích. Nějak se nám totiž ztrácejí časy. Okamžitě si toho všimnete, když sledujete dokumenty jako “Vězněm v cizině” nebo “Přežít!” a předpokládám, že i v dalších amerických pořadech. (Úplně si tím jistý nejsem, protože jich moc nesleduji). V těchto filmech bývají rozhovory s lidmi, kteří popisují události - zjevně z dávné minulosti - vždycky stejným způsobem. Typický příklad: “Sedím si takhle na pláži a je krásný den. Najednou se odněkud vynoří dva ozbrojení chlápci a...”.

Přestože se tento trend podle mého nejvíce projevuje v USA, lze si ho všimnout i v jiných jazycích. Ve francouzštině například “prostý” čas minulý téměř vymizel (vytvořit větu v tomto “passé simple” navíc rozhodně není simple - tedy jednoduché). Já osobně tento čas rád používám jen tak pro zábavu. V mém rodném holandském jazyce byl tzv. konjunktiv (větný spojovací způsob) jednoduše zrušen jazykovou reformou v roce 1949. Což je ale velká škoda, protože nyní musíme popisovat očekávané nebo nejisté události pomocí dlouhých vět. Myslím, že v němčině se konjunktiv stále široce používá, ale jeho francouzský ekvivalent už asi úplně vyšel z módy.

Nejzářnějším příkladem jsou zprávy v belgickém (holandsky mluvícím) rádiu, kde tvrdošíjně odmítají používat cokoli jiného, než přítomný čas. “Včera ve městě Kotrijk zuří požár”. “Prezident USA zítra navštěvuje naši zemi.” Takovéhle věty říkají, zatímco na pozadí běží rytmická hudba. Důvod je myslím, že chtějí, aby zprávy vyzněly více “živě” a “aktuálně”. Zní to ale spíše dětinsky a legračně, a těžko pak mohu považovat informace za seriózní. Zprávy z médií ale neberu příliš vážně tak jako tak.

Můžeme si teď položit tři otázky. Proč tomu tak je? Kam tento vývoj směřuje? A je to dobře nebo špatně?

Co se týká důvodu proč, myslím, že to souvisí s globálním trendem (který začal v minulém století) zjednodušovat složité věci, aby děti neměli takovou práci se je naučit. To je samozřejmě marná snaha, protože v životě jsou některé věci snadné a jiné zase obtížné. U složitých věcí musí většina z nás velmi tvrdě pracovat, abychom je zvládli. Dovedu si představit, že je těžké stát se dobrým zubařem, a nerad bych se nechal ošetřit od člověka, kterému umožnili získat diplom “snadno”.

Kam to vše povede? Je zřejmé, že v souvislosti s novými komunikačními technologiemi – zejména e-mailem, Twitterem a SMS – směřujeme ke zjednodušení jazyků. Když k tomu ještě přestaneme používat gramatická pravidla (která jsou složitá), klidně se může stát, že se jazyky jako například angličtina, jednoduše rozpadnou. To by pak zase mohlo znamenat obtížnější komunikaci s lidmi z jiných komunit, pokud se od sebe budou jejich jazyky vzdalovat. Pokud si zkusíte přečíst knihu “Mechanický pomeranč” od Anthonyho Burgesse (já to zkoušel, ale nepovedlo se mi ji rozluštit), můžete si udělat dobrou představu, jak by mohla angličtina v budoucnosti vypadat.

Nakonec tu máme otázku, zda je tento vývoj pozitivní nebo negativní. Pokud jsou jazyky vaším velkým koníčkem a dokážete využít bohaté nabídky nástrojů k vyjádření prakticky čehokoliv, pak se vám tento vývoj líbit nebude. Pro většinu lidí jsou ale myslím priority úplně někde jinde a změny v jazyce nevidí jako problém. Pokud by tomu tak totiž nebylo, těžko by mohl takový vývoj dlouhodobě probíhat. Nebo ne?

Maarten van Leeuwen
Generální ředitel Alvey Group

Chcete-li reagovat na tento článek, pošlete nám e-mail na adresu club@alvey.be.

 

zpět

Myslíte si, že se jazyky “zjednodušují”?

Myslíte si, že se jazyky “zjednodušují”?

 

Certifikace

Kontakt

  • Ústředna +420 519 430 272
    Obchod +420 725 387 729
    Servis +420 519 430 068